Kritické myšlení jo, ale vocaď pocaď

Požadavek na kritické myšlení se nadužívá skoro všude. Kouzlí se s ním ve škole, na facebooku, používá ho i selský myslitel v hospodě. Skoro by to vypadalo, že je celá společnost plná skeptiků, konzervativců a rozvážných lidí. Tak proč ty volby vždycky dopadnou tak špatně, a proč všichni kolem mě jsou tak hloupí, nedemokratičtí, a čtou si jen titulky článků pochybných medií?

Ono to totiž s tím kritickým myšlením nebude tak horké. Sice se jím každý zaříkává, a správný velkoobčan jej použije hned při čištění zubů bambusovým kartáčkem, ale pravdou je, že se kritické myšlení dovoluje jen do míry, která nenapadá něčí komfortní zónu. Nejde o urážky na cti, nebo zpochybnění existence něčího genderu. Nejde totiž o polarizované úskalí, které by rozdělovalo společnost. Naopak, kritické myšlení vocaď pocaď lidi spojuje. Jen se liší v tom, co se může podrobit kritickému myšlení, a do jaké míry.

Kritika demokracie se nepřipouští

Ne, že by bylo zakázáno kritizovat demokracii. Tak daleko jsme se ještě naštěstí nedostali. Jen se jaksi žádná konstruktivní kritika nepřipouští. Lidé mají automaticky naučeno, že se v případě demokracie jedná o pozitivní pojem. Dává se do protipólu komunismu, socialismu… Těžko se vytváří dialog tam, kde neexistuje, byť jen možnost připustit pochybení. Demokracie je brána jako veskrze pozitivní pojem, ten, kdo si ji dovolí kritizovat, je mnohdy zařazen do kategorie násilného živle, nehledě na okolnostech, nehledě na fakt, že se může jednat o konstruktivní kritiku.

Těžko se lze vymanit z přesvědčení, když jsme na něm odkojeni. Školství v rukou státu je nástrojem pro tvorbu sebe-propagace. Přímo v plánu má stanoveno, že má vést žáky k demokratickému cítění. Kdyby se nahradila demokracie za jakékoliv jiné slovo, například socialismus, kapitalismus, tak se hned strhne vlna nevolí o nucené propagandě. Faktem však je, že jakákoliv vynucená doktrína je propagandou, obzvláště pak v rukou státu.

Lubomír Volný je demokrat

Není to otázka, je to konstatování. Lubomír Volný je stejný demokrat jako je třeba Tomio Okamura nebo Domink Feri. Jsou demokraticky zvoleni. Dělají přesně to, co je náplň demokracie – vládnou lidem, kteří si je demokraticky zvolili. Ti, kteří tvrdí, že nejsou demokraté, jsou buď zcela mimo, nebo si zidealizovali demokracii, udělali z ní náboženství, a nehodí se jim tato vada na kráse do jejich vnímaní světa.

Demokracie je (bohužel pro demokraty) i to, co se nutně nemusí líbit. Bohužel to tak většinou nevnímají. Když máte něco za zbožné, tak se velmi těžce sundávají růžové brýle. Demokratické je víceméně cokoliv, kde rozhodne většina proti menšině. Dokud je demokrat ve většině, tak je spokojen. V opačném případě je rozlícen, a volá po té správné “demokracii”. Volá idealizovaný svět, ve kterém je opět jeho názor podpořen většinou.

Nenechte se někam zařadit jen proto, že máte jiný názor

Je velmi oblíbené najít zkratku, kterou si můžeme ukázat na lidi, kteří mají odlišný názor. V poslední době můžeme vidět krásný příklad u názorů, které kritizují vládní nařízení v souvislosti s koronavirem. Ti, kteří se zaříkají kritickým myšlením, najednou zvládnout zaškatulkovat kohokoliv podle jednoho názoru. To je každý odpůrce byť sebe-blbějšího nařízení, nedemokrat, český pepík, šiřitel dezinformací... Bez jakékoliv rešerše se stejně jako nedotknutelnost demokracie, akceptuje cokoliv, co vyplodí vláda.

Líbíl se Vám článek?

Díky darům nemusí být na webu reklama. Děkuji všem, kteří přišpeli 🙂
PayPal
Bitcoin
Bankovní převod: Platební brána
BTC adresa: 1ECxFCzP3n3t6Rq8zMcQZpkPQbw2QYchWL