Černá lesba na vozíku hraje Donalda Trumpa

Řítí se Západní civilizace do propasti korektnosti, která ji pohřbí jako mladý Klaus poslední procento preferencí Trikolory? Asi ne, alespoň ne zatím. Teď čekáte, že přijde nějaké ale. Žádné “ale” není.

To by však bylo krátké, takže se zkusím rozepsat. Nelíbí se mi to naříkání jedněch, kteří tvrdí, že se všechna tvorba zahltí korektností, a taky se mi nelíbí hlásná menšina, která vykřikuje, že je potřeba černého Jamese Bonda. Obojí je špatní a zbytečné. Nutno však dodat, že se postupem času přikláním k tomu, že vážně nechci vidět černou lesbu na vozíku, která hraje hlavní roli v životopisném filmu o Donaldu Trumpovi. Ačkoliv mi černá lesba na vozíku nijak nevadí (na rozdíl od Trumpa [tento článek sponzored by George Soros gang), tak si myslím, že by bývalého prezidenta měl hrát někdo bělejší, a nebo alespoň víc vysolárkovaný. A do jisté míry to je tím, že jsem obyčejný konzument, a černého Donalda Trumpa bych prostě nepochopila, byl by to poněkud rušivý element, možná i víc než jeho odporný projev.

Nominace na Oscary

Už nějaký pátek se o Oscarech říká, že neoceňují skutečnou kvalitu nýbrž jde na ruku progresivní manipulaci diváka. Mně to je vlastně tak trochu jedno, protože se na filmy nekoukám podle toho, jak někdo jiný ohodnotí. Mám ten anticit na film, který mi dovoluje užít si dvouhvězdičkový film o zombie ufonech ve vesmíru. Proto se pasuji do role nezávislého komisaře nominací na Oscary 2021. Koukneme se, co si na nás tento rok přichystali *Gradující zvuk bubnu*.

Nejlepší film

  • The Father – Drama o životě dcery a jejího otce.
  • Judas and the Black Messiah – Film o černém zloději kol, který se infiltruje do radikální organizace Černých Panterů.
  • Mank – Film z prostředí Holywoodu 30 let, hlavní postavou je ožrala.
  • Minari – Film o rodině korejských přistěhovalců, žijících v USA osmdesátých let
  • Země nomádů – Film o vdově, která kočuje napříč Amerikou.
  • Nadějná mladá žena – Drama o mladé holce, která žije vedle svého uspořádaného života ještě nějakou temnější alternativu.
  • Sound of Metal – Příběh bubeníka, který ohluchnul.
  • Chicagský tribunál – Soudní proces po demonstraci demokratů v roce 1968.

Za mě je to docela nuda, ale můj názor berte v uvozovkách. Čekala jsem to černější a teplejší. Jestli mne obviníte, že záměrně mlžím popisky k filmům, tak vás zklamu, ani jeden jsem neviděla, asi většinu ani neplánuji vidět, a popisky jsem vytáhla z ČSFD.

Argumentem proti těmto nařčením mnohdy bývá, že se menšiny mají objevovat ve filmech proto, aby získaly nějakou společenskou “legitimitu”. Problém je, že nevkusné zasazování menšinových herců způsobí pravý opak. Titulek článku zní sice extrémně, ale filmový průmysl jde tak trochu na ruku těmto bizárům. Pak tu máte spisovatelku, která je donucená vzdát se překladatelské práce protože není černoška. Spisovatelka se zřekla překladu básně. Byla kritizována, že není černoška – což je naprostý fail, a argumenty typu “bílá nevycítí to, co černá” jsou stejně nechutné jako “černoši na konec autobusu”.

Ono nejde o to, kolik menšin ve filmech obsadíte, nikdy to nebude dost. Což je vlastně škoda. Protože pak filmy, které dokáži citlivě, vkusně obsadit menšinové herce dostanou neoprávněně nálepku masírky. A to má za příčinu celkovou přecitlivělost, kdy stačí uvést, že hlavní postavou je gay, a lidi už tak nějak cítí, že ten film bude další vymejvárna. A bohužel často budou mít pravdu.

Líbíl se Vám článek?

Díky darům nemusí být na webu reklama. Děkuji všem, kteří přišpeli 🙂
PayPal
Bitcoin
Bankovní převod: Platební brána
BTC adresa: 1ECxFCzP3n3t6Rq8zMcQZpkPQbw2QYchWL