Prosím, opusťte můj soukromý facebook pozemek

Dobrý den,

chtěla jsem vám oznámit, že na svém soukromém facebooku nestrpím vaše komentáře. Odejděte, protože porušujete zákony této země. Já si vás na svém facebookovém pozemku nepřeji a vyzývám vás, abyste mi přestali dávat tlemíky na moje komentáře, protože já své příspěvky myslím zcela vážně. Rovněž si nepřeji, abyste sdíleli tento otevřený dopis, protože mě to uráží, a je to moje duševní vlastnictví.
Již v minulosti se objevily skeny mého profilu na cizích skupinách, kde se mi lidé vysmívali. Tomuto činění musí být učiněna přítrž! Mimochodem, můj pes rozhodně není smeták, a já nejsem stará kráva. V případě, že mne neuposlechnete, budu nucena kontaktovat správní orgán. Já jsem osoba, a mám práva, která musíte respektovat.

Zároveň požaduji veřejnou omluvu, že jste mi dne 23. 1. 2021 smazali můj komentář o afrických přistěhovalcích v Břeclavi. Porušil jste mou svobodu slova, což je v rozporu s ústavou této země.

S pozdravem
Miluška, Jihlava

Tak nějak takto může vypadat odvrácená strana sociálních sítí. Vím, že bych neměla vyzývat lidi k tomu aby se hrabali v odpadcích, ale zkuste se někdy kouknout do mainstreamových diskusí. Třeba pod článkem z iDnes o nějakém sociálním tématu. A pak se zkuste podívat do skupin jako jsou “přátele Ruska, nenecháme se očkovat, jíme placentu…”. Tyto kauzy se tam dějí na denní bázi. Ti lidé to asi nepíší tak uhlazeně, ale podstata sdělení je stejná.

Někdo by si řekl, že se těmto lidem vysmívám, ale není tomu tak. Snažím se poukázat na jev, který je způsobem dlouholetou cenzurou, životem nalajnovaným podle ideálů politické autority a živení strachem. Pokusím se v následujících řádcích nastínit.

Cílem není zesměšnit starší generaci a zároveň tak, aby nedošlo k záměně toho, co chci sdělit. Většina lidí, kteří píší tato šílená sdělení vizte. úvod tohoto článku, je staršího data. Haha to se nasmějeme, budeme urážet seniory, kteří se naučili pracovat s počítačem… Takto to rozhodně není. Chci poukázat na to, že když někdo vyrůstal více než půlku života v systému, který byl oproštěn od hlubšího kritického myšlení, protože se za kritické myšlení posílalo do chládku, tak se to na něm mohlo podepsat.

Když bylo zakázáno konkurovat státu téměř v čemkoliv, tak nebyla potřeba a možnost vidět, že spousta věcí jde jinak. Dnes je třeba zcela běžné, že si potraviny koupíte v samoobsluze, kterou vlastní soukromník. Není potřeba, aby stát vlastnil výrobnu na papír, a díky tomu máme dostatek toaletního papíru. Možná vám to přijde jako maličkost, ale když si půl života utíráte zadek novinami, tak je třívrstvý, levandulový papír vskutku rozdíl.

Stejné to je s možností vyjádřit názor. Já jsem vyrůstala v době, která vyzdvihovala, že si můžu říkat, co chci, že můžu jít kam chci, a třeba se i pomalovat na modro, když se mi to zalíbí. Neznám nic jiného, a nic jiného ani poznávat nechci. S touto várkou svobody jsem postupem času zjistila, že když se namaluji na modro, tak budu pro ostatní za idiota. A proto u mě dochází k určité porci seberegulace. Mám tu výhodu, že mi nikdo nezakázal sáhnout na horká kamna a proto vím, že pálí, zůstala mi totiž jizva. Jenže, když vás režim “chrání” půlku vašeho života a zároveň jeho drtivou a podstatnou část, ve které máte poznávat svět a utvářet si názor, tak ve chvíli, kdy tato “ochrana” zmizí dojde ke srážce s realitou, kterou nemusí jen tak někdo ustát.

Je vám padesát. Celý život vám říkají, co si myslet, jak se oblékat, jak pracovat, nebo koho volit. Najednou to nikoho nezajímá, a každý vám řekne, že si máte život zařídit po svém. To, co jsem já mohla objevovat v dětství, musí dotyční řešit na sklonku produktivního věku. Není to fér, a je to pouze vizitkou toho, jak může dopadnout člověk, když mu budete lajnovat každý krok jeho života. Kvůli tomu všemu se relativizuje svoboda projevu, svoboda vlastnit, svoboda existovat.

Zpátky k dopisu. Miluška z Jihlavy to myslí dobře. Považuje si svůj Facebookový profil, jako by to byla její zahrádka, ráda využije možnosti napsat názor. Jenže zahrádku si Miluška zavírá, Facebookový profil má však veřejný. Milušce se nelíbí, že jí někdo plevelí příspěvky, a nelíbí se jí, že někdo “skenuje” její fotky a směje se jí. Miluška neměla tu stejnou možnost zjistit, že když se namalujete na modro, tak jste pro okolí za idiota.

Nechtěla jsem někoho urazit, pouze jsem chtěla poradit, že pokud máte babičku, dědečka, staršího známého, a máte je rádi, tak si s nimi promluvte. Často slýchávám od známých, že s dědečkem raději neřeší nic hlubšího, protože má otřesné názory. Je to škoda. A nemělo by se rezignovat jen proto, že děda sdílí hoaxy, nebo názory, které se vám nelíbí. A taky je fajn říct babičce, ať si nastaví na příspěvky okruh svých přátel.

Líbíl se Vám článek?

Díky darům nemusí být na webu reklama. Děkuji všem, kteří přišpeli 🙂
PayPal
Bitcoin
Bankovní převod: Platební brána
BTC adresa: 1ECxFCzP3n3t6Rq8zMcQZpkPQbw2QYchWL